První z nich si nechal postavit Heinrich Dressler, spolumajitel jednoho z nejproslulejších jabloneckých exportních domů. Firma, kterou založil v roce 1860 jeho otec Eduard Dressler, byla specializována především na krystalerii. Obchodovala s Anglií, Francií, Německem i Severní Amerikou a pravidelně vystavovala na zahraničních veletrzích. Členové rodiny patřili k předním jabloneckým občanům a aktivně se účastnili veřejného života. Vila má půdorys ve tvaru písmene L, ze kterého vystupuje válcovité těleso vnitřního schodiště a předsazené vnější zděné schodiště s plnou poprsní zdí vedoucí z terasy na zahradu. Pod zaobleným nárožím tohoto schodiště je ve výklenku, obloženým modravými skleněnými dlaždicemi, umístěná fontánka. Vyšší západní křídlo s obytným podkrovím je kryto mansardovou střechou prolomenou pultovými vikýři, nižší východní má sedlovou střechu s polovalbou. Krytinu z červených tašek bobrovek nedávno nevhodně nahradil šedý lepenkový šindel. Původní řešení fasád spočívající v kombinaci hrubých a hladkých omítek doplněných drobnými skleněnými a masivními kamennými prvky se dochovalo ve značně torzálním stavu. Zachovala se však většina původních okenních výplní s horními křídly členěnými do drobných tabulek i černý keramický obklad u hlavního vstupu. Po skončení druhé světové války museli původní majitelé vilu opustit. K rodinnému bydlení již nikdy nesloužila a její interiéry byly mnohokrát upravovány pro nové využití. Z původního vybavení se téměř nic nezachovalo. V současné době je zde umístěna mateřská škola. Dresslerova vila je hodnotným a v regionu poměrně ojedinělým příkladem rané moderny. Typově je velmi podobná tzv. Modré vile sochaře Karla Wilferta, která stojí v Praze 7 - Holešovicích. Vila leží na území památkové zóny města Jablonce nad Nisou.